Previous | Image 1 of 17 | Next

Jan_Boublik_1.jpg

14 barevných fotografií – adjustovaných v pexisklových rámech, 50 x 40 cm.

“existují dva druhy předmětů. první jsou „krásné předměty“ - žádoucí a přitom nedosažitelné. patří k nim lenošky, lampy, párky, motorové čluny a plavecké bazény. návštěvník je miluje a rád by je vlastnil. možná si zrovna nemůže koupit motorový člun, ale může přemýšlet o vzdálené možnosti jeho koupě - kdo ví, snad  jednoho dne...?
pak je tu druhý typ předmětů. jsou „ošklivé“, protože k nim patří jeřáby, cementové míchačky, soustruhy, vany na maltu a hydraulické lisy (ony jsou vlastně velmi krásné, dokonce krásnější něž první typ předmětů, ale návštěvník veletrhu to neví). jelikož jsou ošklivé a neskladné nejsou nežádoucí a to také proto, že svými bezcílně se točícími koly a čepelemi sekajícími do prázdna na veletrhu vypadají podivně nefunkčně... ve skutečnosti si návštěvník nevybral. jelikož nemůže být vlastníkem výrobních prostředků, přijal jen úlohu konzumenta spotřebních předmětů. je ale spokojen. zítra bude víc pracovat, aby si jednoho dne mohl koupit lenošku a ledničku. bude pracovat u soustruhu, který mu nepatří, protože jej ani nechce.”

tolik část eseje dvě skupiny předmětů od umberta eca. esej vyšel v roce 1970 a reaguje na tehdejší milánský prodejní veletrh. přesto, že je esej dobově zabarven můžeme v něm nalézt paralely k současné situaci ve střední evropě, kdy je pomalu uzavřena kapitola transformace z tvrdého socialistického modelu společnosti do liberálně kapitalistického.

v roce 2001 dostala ke svým 50. narozeninám moje matka jiřina skálová soustruh, na kterém pracovala skoro 30 let. továrna nabídla soustruh k prodeji, protože již neměla na splácení jednoho z bankovních úvěrů. továrna sice přežila rannou transformaci devadesátých let, ale na začátku tohoto desetiletí jí již evidentně docházel dech. můj otec se rozhodl pojistit budoucnost svou a své ženy a zakoupil soustruh - jediný nástroj pomocí něhož si oba dva dokáží obstojně vydělávat. 

požádal jsem svou matku o to, aby tento nezvyklý dar vyfotografovala a fotografii mi darovala.

během rozhovorů z rodiči jsem se dozvěděl, že nebyli sami, kdo si zakoupil výrobní prostředky na nichž během komunismu a transformace pracovali po několik desetiletí. tyto další kupce jsem navštívil a požádal je, aby mi své mašiny vyfotografovali pomocí svých fotoaparátů a získané fotografie jsem nechal nazvětšovat a zarámovat.

vyfotil jan boublík 2007

pracoval v škoda klatovy od roku 1977 do roku 2005 jako brusič. v roce 2004 si zakoupil multifunkční nástrojovou brusku z továrny, kde byl zaměstnán 28 let

vyfotil oto huřťák 2007

pracoval v škoda klatovy od pol. 70. let do roku 2005 jako zámečník. v roce 2000 jsi zakoupil stolovou vrtačku z továrny, kde byl zaměstnán přes 25 let.

vyfotil štefan kadlec 2007

pracoval v škoda klatovy od pol. 90. let do roku 2005 jako vazač. v roce 2004 si zakoupil univerzální soustruh z továrny, kde byl zaměstnán okolo 10ti let.

vyfotil karel květoň 2007

pracoval v škoda klatovy od konce 60. let do roku 1993 jako konstruktér. v roce 2005 si zakoupil univerzální soustruh z továrny, kde byl zaměstnán okolo 25ti let.

vyfotil josef malát 2007

pracoval v škoda klatovy od začátku 60. let do 2003 jako technik. v roce 2000 si zakoupil multifunkční nástrojařskou brusku z továrny, kde byl zaměstnán okolo 40ti let

vyfotil jaroslav skála 2007

pracoval v škoda klatovy od roku 1960 od roku 2005 jako soustružník. v roce 2001 si zakoupil stolovou vrtačku z továrny, kde byl zaměstnán 33 let.

vyfotil jiřina skálová 2006

pracovala v škoda klatovy od roku 1968 od roku 2006 jako soustružnice. v roce 2001 si zakoupila spolu s jaroslavem skálou univerzální soustruh na němž pracovala 22 let.

vyfotil jaroslav stupka 2007

pracoval v škoda klatovy od konce 70. let do roku 1992 v sekci logistiky. v roce 2006 si zakoupil universální soustruh z továrny, kde byl zaměstnán okolo 15ti let.

vyfotil václav suda 2007

pracoval v škoda klatovy od začátku 80. let do roku 2005 jako zámečník a brusič. v roce 2005 si zakoupil multifunkční nástrojářskou brusku z továrny, kde byl zatěsnán okolo 25ti let.

vyfotil jaroslav zítek 2007

pracoval v škoda klatovy od roku 1943 do roku 1990 jako soustružník. v roce 1995 si koupil univerzální soustruh z továrny, kde byl zaměstnán 47 let.

vyfotil jiří skála 2006

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

14 color photographs – adjusted in a plexiglass frames, 50 x 40 cm.

“there exist two types of objects.  the first are ‘beautiful’ – desirable and, more often than not, beyond our immediate means.  into this group come such things as armchairs, lamps, gardens, motorboats and swimming pools. the viewer enjoys looking at them and would like to own them.  even though you might not be able to buy a motorboat outright, you can think about buying one, and who knows, perhaps one day... ?
then there is the second type – ‘ugly’ objects, into which grouping belongs such things as a crane, cement mixer, mechanical lathe, cement mortar tub or hydraulic press (these actually are very beautiful, even more beautiful than the first group of objects, but the viewer doesn’t know it).  because these things are ugly and rather inaccessible, they are also undesired; when exhibited at a trade fair, their aimlessly turning wheels and blades thrusting into empty space look strange and dysfunctional ... the trade fair visitor would not choose to own them.  in reality, he has not chosen; he has only accepted his role as a consumer of consumer goods since he can not be the proprietor of the means of production.  but he is content.  tomorrow he will work harder so that he can buy the cozy armchair and refrigerator.  he will go back to
work on the turning lathe, which doesn’t belong to him, and which he has no interest in owning.”

so explains umberto eco in his essay two families of objects, published in 1970 following his visit to the milan trade fair.  even though this essay is colored by its time, we can read into it parallels to the contemporary situation in central europe, where the chapter on the economic transformation from a strict socialist to a liberal capitalistic system is gradually coming to a close.

in 2001, my mother, jiřina skálová, received the turning lathe, on which she had worked for close to 22 years, as a present on her 50th birthday.  my father jaroslav skála bought it for her from the factory where she had worked, which was going bankrupt and was selling off all its equipment to pay its debts to the bank.  the factory managed to make it through the early transformation process of the 1990s, but at the beginning of the new century it evidently ran out of breath.  my father decided to insure their future by purchasing the turning lathe – equipment that would allow them to continue to keep on working and earning.

i asked my mother to photograph this unusual present and to give me the photograph.

after this i got to know from my  parents, that there are other people who have found themselves in similar situations - those who have purchased the production equipment, on which they had worked most of their lives during the communist regime, from now defunct companies and producers. i have sough out them and i ask each new owner to photograph the machinery themselves and give it to me.  the final product is a series of photographs named after that essay.

photographed by jan boublík 2007

jan boublík had been employed as a grinder at škoda klatovy from 1977 until 2005. in 2004, he purchased a multi-functional tool grinder from the factory where he had worked 28 years.

photographed by oto huřťák 2007

oto huřťák had been employed as a locksmith at škoda klatovy from the early 1970s until 2005. in 2000, he purchased a table drill from the factory where he had worked for close to 25 years.

photographed by karel květoň 2007

karel květoň had been employed as a draftsman at škoda klatovy from the late 1060s until 2003. in 2005, he purchased a universal lathe from the factory where he had worked for close to 25 years.

photographed by josef malát 2007

josef malát had been employed as a technician at škoda klatovy from the early 1960s until 2003. in 2000, he purchased a multifunctional tool sharpener from the factory where he had worked for close to 40 years.

photographed by jaroslav skála 2007

jaroslav skála had been employed as a lathe-hand at škoda klatovy from 1960 until 2005. in 2001, he purchased a drill press from factory where he had worked for 33 years.

photographed by jiřina skálová 2006

jiřina skálová had been employed as a lathe-hand at škoda klatovy from 1968 until 2006. in 2001, she and her husband jaroslav skála purchased the universal lathe on which she had worked for 22 years.

photographed by jiří stupka 2007

jiří stupka had been employed in the logistics section at škoda klatovy from the late 1970s until 1992. in 2006, he purchased a universal lathe from the factory where he had worked for close to 15 years.

photographed by václav suda 2007

václav suda had been employed as a locksmith and grinder at škoda klatovy from the early 1980s until 2005. in 2005, he purchased a multi-functional tool grinder from the factory where he had worked for close to 25 years.

photographed by jaroslav zítek 2007

jaroslav zítek had been employed as a lathe-hand at škoda klatovy from 1943 until 1990. in 1995, he purchased a universal lathe from the factory where he had worked for 47 years.

photographed by jiří skála 2006